Obec Starovice najdeme v podoblasti Hanáckého Slovácka. Hanácké Slovácko je podoblastí Slovácka. Nachází se v jihozápadní části tohoto regionu. Přívlastek „Hanácké" má své opodstatnění v určitých znacích regionu Hané (nářečí, kroj), které jsou pro část hanáckého Slovácka typické. Podle znaků kroje dělíme oblast na severní a jižní.
Tomuto rozdělení zhruba odpovídá dvojjakost nářečí. V jižní části se hovoří přechodným dialektem slováckým, zatímco v severní části na Kloboucku a Ždánicku převažuje hanácké nářečí. Na základě bohatých sběrů folklorního materiálu provedla přesné vymezení hranic hanáckého Slovácka Zdenka Jelínková.
Hranici oblasti tvoří směrem k západním trať Brno-Břeclav a silniční trať (v úseku Velké Němčice-Starovice-Šakvice-Starovičky-Rakvice-Podivín). Od Podivína pak vede hranice na Velké Bílovice-Moravský Žižkov-Nový Poddvorov-Čejkovice. Odtud na Krumvíř a ke Kloboukům. Směrem východním v oblasti Ždánska tvoří jižní část hranice obec Nenkovice-Stavěšice-Strážovice.
Odtud pokračuje hranice směrem severním na Větéřov-Nechvalín-Ostrovanky-Lovčice a Ždánice. Směrem západním hranice hanáckoslovácké oblasti postupuje přes Žaročice-Uhřice-Dambořice - Borkovany - Těšany-Šitbořice a Křepice opět na Velké Němčice. Uprostřed tohoto okruhu jsou další význačné hanáckoslovácké obce, jako Velké Pavlovice, Bořetice. Vrbice, Kobylí, Brumovice, Morkůvky, Boleradice a Diváky.
Na Dánsku pak nutno ještě jmenovat Násedlovice, Archlebov a Dražůvky. Ráz krajiny popsal výstižně Jan Herben: „Krajina, která se tu kolem rozprostírá, je nerovná, mírně prostoupená pahorky, většinou přechází v kypré, úrodné a požehnané nížiny. Říček tu není, jen pouhé svodnice (příkopy). Ani dnes není kraj Hanáckých Slováků jiný.